Rozhodující zápas o udržení jsme odehráli 17. března ve Zlíně. Klubovnu mají tamní hráči ve sportovním areálu s koupalištěm a basketbalovým hřištěm, a i přes některé nedostatky jejího umístění mě uchvátila bezprostředně sousedící obrovská terasa, která je součástí restauračního provozu. V létě naprosto ideální pro trojkombinaci šachy/koupání/občerstvení.

Já jsem hrál na 2. šachovnici s Vladimírem Palou, který za nás dříve několik sezón hostoval. V Královské indické jsme ani nestačili odehrát teorii a jeho nabídku remízy jsem přijal. Pak jsem si odskočil do Basket baru, kde jsem přes prosklenou stěnu chvíli pozoroval turnaj mladších žáků v košíkové. Dívčí družstvo tam drtilo stejně staré chlapce a abych se na to nemusel dívat, raději jsem se vrátil zpět do klubovny.

Na všech šachovnicích probíhaly líté boje, ale více ze hry měli celkově domácí. Na našeho lídra, Romana Závůrku, byl Dominik Kula evidentně připraven. Ve Philidorově obraně Roman zahrál pro mě tak trochu prazvláštně pseudoaktivní postup h6, g5 a Jg4. Tento motiv se sice vyskytuje obzvláště v Sicilské, ale tady zřejmě nefungoval, bílý hrozby celkem jednoduše odrazil a získal 2 pěšce. Zajímavé bylo, že čím stál lépe, tím útrpněji se tvářil, což jsem vůbec nechápal. Co to je za divné mimikry? Až později jsem si všiml, že ho bolela záda.  Roman partii i přesto poměrně hladce prohrál.

Honza Sýkora sehrál takticky hodně náročnou netypickou Skandinávskou. Jeho soupeř ztratil spoustu času při vymýšlení správné reakce na Honzův útok na královském křídle. Ale to se mu vyplatilo, na dámském křídle byl velmi aktivní a získával kvalitu. Kouzelník Honza se rozhodl obětovat dámu za věž a jezdce, vyklouzl zpod gilotiny, zaútočil a dokázal vytvořit matovou síť. Soupeř ovšem našel pravděpodobně jediný únik a povedlo se mu remízovat věčným šachem.

Matěj Hrabal ve Francouzské obětoval střelce a po zápletkách měl za něj tuším 4 pěšce. Ti ovšem byly zoufale vzadu, černý převzal iniciativu a celkem zkušeně zavěsil.

Jirka právě dobírá střelce. Do další fáze boje se posiluje tajným nápojem (kefír to není).

Nyní přišla velká chvíle Jirky Fialy. Velký dopisovatel a vůdce Fialového koutku měl bílé kameny, tak jak to má rád. Rozehrál Londýnský systém a soupeř strategicky chybně zablokoval centrum tahem c4. Jirka získal pohodlnou pozici a pěšce. Potom se mě ještě disciplinovaně zeptal, jestli má hrát na výhru, moje odpověď byla při daném stavu jasná. Jirka se posílil kefírem a čokoládou a začal soupeře přehrávat. Ten se snažil vykoupit obětí kvality, ale potom přehlédl ztrátu střelce a byla z toho celá věž za nebezpečně postouplého pěšce. V této fázi sice Jiří nehrál přesně, v euforii hrál možná zbytečně rychle. Přesto nakonec dokázal poměrně bezpečně zvítězit.

Prohráváme tedy 2:3, ale při dobré konstelaci jsme ještě měli šanci na výhru.

Momentka na terase po vítězné partii.

Mirek Tichý sehrál partii (marně pátrám v paměti, jaké to bylo zahájení) hodně zodpovědně, černými vyrovnal hru a začal soupeře přehrávat. Pozice se otevřela a v oboustranné časové tísni byla pozice hodně náročná. Soupeř se vynalézavě bránil, Mira pečlivě vykrýval šachy bílého a nakonec ho po hrubé chybě zmatil. Moc pěkný a soustředěný výkon.

Laďa Vláčil hrál černými Scheweningen, se kterým má bohaté zkušenosti. Proč dobrovolně před dokončením vývinu hrál d5 netuším, ale izolovaný pěšec se mě vůbec nelíbil. Zato bílému ano a taky ho brzo dobyl. Potom ještě asi zbytečně Laďa ztratil kvalitu a marně se pokoušel zachránit koncovku.

Napětí při závěrečné partii je patrné z tváří všech zúčastněných

Nejkvalitnější a taky nejdelší partii bezesporu sehrál Šimon Londin s Honzou Malčánkem. Bílému se Šimona Larsenem překvapit nepovedlo, naopak byl to on, který hledal způsob, jak správně rozestavit figury. Ale povedlo se mu to a nádherně obětoval kvalitu za matový útok. To už byl ovšem v časové tísni a Šimonovi se podařilo vyklouznout. Složitou a pravděpodobně vyrovnanou koncovku byl nucen hrát na výhru, našel správný postup prolomení obranného valu bílého a už to vypadalo, že se mu podaří soupeře zdolat. Ten hrál ovšem rovněž na výši a díky postouplému pěšci g6 držel remízu. Hra obou mladíků byla obdivuhodná, jen tak dál. Nakonec tedy asi zasloužená remíza.

Celkově jsme rozhodující zápas prohráli 3,5:4,5 a tím jsme svůj osud v příští sezóně zpečetili. Ještě nás čeká poslední zápas doma s Prušánkami a potom zpět do kraje.

Martin Adamčík

V neděli 24.2. jsme v 9. kole 2. ligy jeli do Starého Města. Ve skrytu duše jsem doufal, že s tamní zálohou bychom mohli uhrát nějaký ten bodík. Na prvních deskách byl sice soupeř papírově silnější, ale zadní šachovnice byly hratelné.

Naprosto nečekaně hrál na 2. šachovnici Roman Závůrka s Fero Vránou. Roman bílými snad poprvé v životě zahrál ve svém oblíbeném Londýnském systému tah Jc3. Otázkou je, jestli více překvapil soupeře nebo sebe.

Závůrka – Vrána

Po počátečních tazích 1. d4 Jf6 2. Sf4 g6 3. Jc3!? c5 4. d5 d6 5. e4 a6 6. a4 zahrál černý zajímavé 6. – Db6 a na 7. Va3 přišlo nečekané a výborné 7. – Jxe4 s přechodnou obětí figury.

Romanovi nezbylo nic jiného než zahrát 8. Jxe4 Db4 9. Dd2 Dxe4 10. Ve3 Dxa4 11. Sxd6 což nakonec není až zas tak špatné. Pozice je oboustranně náročná a překvapení pokračovala. 11. – Da1 12. Ke2 Dxb2? (lépe 12. – Jd7) 13. Se5 Db5 a nyní přišlo silné 14. c4!

Po 14. – Dxc4 15. Ke1 černý nemá šach a čekali jsme, kdy Roman vybojuje bod. Ale Fera zkušeně našel výmluvu 15. – Da4 16. Sxh8 Sh6! Pozice zůstává ostrá jako břitva a Roman se rozhodl pro 17. Vxe7 Kxe7 18. Dxh6, načež po 18. – Db4 19. Dd2 Db1 20. Db4 skončila partie remízou.

Na osmičce remizoval Laďa Vláčil v rovné pozici, když bílými ve Skandinávské ničeho nedosáhl.

Ve své spanilé jízdě pokračoval Šimon Londin. Svému soupeři ukázal v Pircově obraně, že bez znalosti některých variant se toto zahájení hrát prostě nedá. Černý všechny nuance ostrého postupu f4 neznal a celá partie se hrála na jednu branku a Šimon partii zakončil líbivou obětí.

Za hosty vyrovnal Vlasta Babula ml., který zvítězil s Matějem Hrabalem. V nenápadné Italské hře s c3, d3 Matěj černými nenašel správný plán hry a V. Babula poměrně bezpečně a vyspěle dokázal získanou výhodu realizovat. Takže stav 2:2 a zápas se vůbec nevyvíjel špatně.

Potom ovšem přišla katastrofa. Honza Sýkora ve Vídeňské tradičně útočil, ale letos mu to nějak nejde. Hodně optimisticky obětoval figuru. Bohužel nekorektně a zkušený Petr Blaha si uměl s obranou celkem lehce poradit. Následovala prohra Tomáše Zbořila, který černými proti A. Vavruškovi stál pasivněji a v časovce nezahrál nejpřesněji. I když pozici s věžemi a různopolnými střelci bránil jako lev, opět zabodovala soupeřova zkušenost. Prohráváme 2:4.

Já jsem hrál s Petrem Bažantem st. černými Královskou indickou s jeho oblíbeným systémem f3. Nepostavil jsem to špatně, ale soupeř se v zavřené pozici orientoval skvěle, nenechal rozehrát mé střelce a jeho jezdec se střelcem byly lepší. I když jsem obsadil volný sloupec, byl jsem donucen se bránit a nakonec jsem remízoval v pozici, kdy to na výhru opravdu hrát nešlo.

Poslední partii dohrál Martin Dvořák, kterému se ve Skandinávské povedlo zvítězit nad talentovaným Martinem Húskem. Trpělivě sehrál zahájení, a i když se mi opticky více líbila bílá pozice, stál velmi pevně a když to soupeř se svojí aktivitou přehnal, v náročné koncovce zvítězil.

Celkově tedy 3,5:4,5. Průběh zápasu byl vyrovnaný, ale šťastnější byl soupeř, když překvapivě rozhodly zadní desky. Již jedinou nadějí je porazit v příštím kole Zlín, ale ani to nám nemusí zaručit udržení v soutěži.

 Martin Adamčík

Dne 10.2.2019 jsme jeli do Tovačova k 8. kolu Oblastního přeboru Olomouckého kraje- Jih.

Byli jsme favorité, i když nám chyběli 2 hráči základní sestavy. 

Zápas byl dlouho vyrovnaný a soupeř nepříjemně kousal.

První výhra přišla po 2 hodinách hry, když vyhrál Milan Londin.

Další dvě výhry přinesli za hodinku kapitán Aleš Hradský a mládežník Tomáš Mohapl.

Na 1:3 z pohledu domácích snížil kapitán Čala s naší posilou Tomášem Zajíčkem.

Během pár minut však na 8.desce vyhrál Jindra Táborský a udělal nám radost. 

Už tím,  že nás nenechal ve štychu, ale i klidnou hrou a hlavně výhrou. 

Přemýšlel a nehrál zbrkle, gratulace. 

Výhru týmu zajistil remízou na 3.desce Vladimír Vlačil. Měl pěšce míň,  ale tlačil a vytvářel hrozby. Soupeř nabídl remízu a vedli jsme 1,5:4,5.

Pak smolně prohrál Tomáš Piskovský,  sic měl tuším 2 pěšáky víc.

Konečný výsledek pečetila druhý posila z Rošády, Michal Kment. Soupeře obral o pěšce a ve vzniklé věžovce postupoval přesně a dělal soupeři problémy, který byl tak zmaten, že nastavil věž zadarmo a mohli jsme jet domů. 

Vyhráli jsme v Tovačově 2,5:5,5 a klukům patří velký dík!! 

Aleš Hradský,  kapitán 

Oldřich Ďatel – Vladimír Vláčil

Tomáš Piskovský – Vladimír Řihošek

Miroslav Jirák – Michal Kment

V 8. kole 2. ligy jsme hostili celek Lipovce. Ten sice přijel ve značně oslabené sestavě, ale i tak byl vpředu mnohem silnější a to rozhodlo.

Já jsem hrál bílými s Daliborem Bělíkem Katalánskou, ale po výměně jezdců ve vyrovnané symetrické pozici skončila partie remízou. Daniela nádherně rozdrtila svého soupeře ve Skandinávské. Ten zahrál slabší Jc3 a celou partii se již jen bránil.

Petr Krejčí – Daniela Urbanová

V této pozici by asi většina hráčů bez velkého rozmyšlení zahrála 17. – Jb2, což je pochopitelně zcela dostačující. Ale tyhle dynamické pozice jsou Daniele jak šité na míru. Zahrála nádherné 17. – g5! a partie skončila poměrně rychle 18. Sc1 Vd1! 19. b3 Sd4 20. Sb2 Jb2 21. Vd1 Jd1 22. Je2 Se5 a bílý se vzdal. Moc pěkné.

To ale bylo z naší strany vše. Ján Markoš nám všem ukázal, že GM jsou úplně někde jinde než my, prostý lid. Proti Martinu Dvořákovi zvolil svůj oblíbený Kalašnikov. Martinova pozice se mi líbila a v duchu jsem si říkal, to jsem zvědav, jak to bude černý vyhrávat.

Martin Dvořák – Ján Markoš

No a černý mě to předvedl – obětoval jezdce na b3, otevřel diagonálu a1-h8  a vyhrál po pár tazích:

18. –  Jb3! 19. ab3 e4! 20. c4 ed3 21. c5 dc5 22. Dd3 c4 23. bc4 De5 24. Kd2 bc4 25. De2 c3 a bílý se vzdal.

Mirek Tichý sehrál černými výměnnou Slovanskou hezky, ale potom ve vyrovnané pozici přehlédl vazbu, čehož zkušený Kopřiva využil a dostal soupeře do vedení 2,5:1,5.

Remízu přidal Šimon Londin černými, kdy se ani jedné straně nepovedlo v průběhu partie získat hmatatelnou výhodu. Roman Závůrka prohrál po vyčerpávajícím boji černými v Anglické s Pavlem Davidem. Bílý hezkým tahem c5 narušil souhru černých figur i pěšcovou strukturu a postupně zvětšoval svoji výhodu. Honza Sýkora v Rétiho bojovně obětoval pěšce za otevření diagonály. Jirka Sekanina ovšem reagoval správně a oběť se ukázala nekorektní. Nakonec Honza vyklouzl a partie skončila remízou. Na konečných 3:5 uzavřel výsledek Matěj Hrabal, který bílými ve Skandinávské nic nezískal, a opticky se mi po zahájení více líbila černá pozice Petry Sochorové. Po výměnách získal výhodu Matěj, kterou ovšem nevyužil a po nepřesnostech nakonec partii zremizoval věčným šachem.

V celkové tabulce jsme nadále na sestupové příčce. V tomto kole ukořistilo Veselí 3 body výhrou s Velkými Losinami, což je pro nás velmi nepříjemné a i kdyby se nám povedlo v utkání pravdy porazit Zlín, nemusí to na udržení soutěže stačit.

Martin Adamčík

Ani v 7. kole 2. ligy jsme nepřekročili svůj stín a prohráli 6:2. Ačkoliv se takový výsledek proti leadrovi soutěže dal předpokládat, obzvláště, když za něj nastoupily všechny první čtyři desky (jak vtipně Ríša poznamenal, že musely, když to Jirka předpověděl J), až zas tak jasné to nebylo.

Na osmé šachovnici hrál Jirka Fiala královskou indickou proti Víťovi Musilovi. Jirka získal velmi pohodlnou pozici s dvojicí střelců, ale již dopředu nastupoval do zápasu se svou zásadou, že se silnějším soupeřem je remíza dobrá. A tak se zbavil dvojice střelců a dobrovolně přepustil iniciativu soupeři. Potom se mu ale povedlo zaktivizovat jezdce a partie skončila remízou.

Potom prohrál Mira Tichý s Kubou Fuksíkem. Bílými držel ve Slovanské (nebo spíš Dámském gambitu) se soupeřem krok a věren svému stylu ve vyrovnané pozici obětoval pěšce za iniciativu. Korektní to asi nebylo ani při přesné hře, ale když zahrál pár slabších tahů a musel záhy kapitulovat.

Pepa Obšivač na mě zahrál Královskou indickou, já jsem zahájení nezahrál nejlíp, ale naštěstí jako bílý jsem si mohl nějakou tu nepřesnost dovolit. Pozici se mi podařilo vyrovnat a začal jsem stát i trochu líp, bojovně jsem až tak naladěn nebyl, další remíza.

Honza Sýkora si s Liborem Zvolánkem (ani internet nevěděl, jak pojmenovat zahájení 1. e4 e5 2. Jf3 Jc6 3. d3 a nazval jej Královským pěšcem) nechal zahnat střelce na a6 a potom hrál prakticky bez figury. I přes snahu o zkomplikování hry se k ničemu nedostal a prohrávali jsme 1:3.

Tragicky dopadl Tomáš Zbořil v Alechince s Natašou Richterovou. Krásným úderem c6 získal vyhranou pozici. Bohužel vinou špatného zápisu partie, kdy bylo odehráno 39 tahů, a Tomáš měl jeden řádek zapsán dvakrát. Myslel, že již je odtaháno tahů 40, a prohrál smolně na čas.

Laďa Vláčil s Jardou Šobáněm nesehrál Anglickou černými nejlíp, ale bílý jeho rejdy jezdcem nepotrestal a partie skončila remízou.

Náš nejúspěšnější hráč, Šimon Londin, v Sicilské proti Radku Slukovi zvolil dost bezkrevnou strategii a místo aby hrál na dámském křídle, tak jej totálně zablokoval a pak už se hrálo jen na jednu branku. A i když se Šimon bránil jako lev, zkušený soupeř dotáhl partii do vítězného konce.

Jako poslední dohrál partii Roman Závůrka. Opět prokázal svou úžasnou odolnost a schopnost odremizovat takřka kohokoliv. Ríša Biolek na jeho pevnou hru recept nenašel a i když Romana tlačil prakticky celou partii, vítězný recept nenašel a partie skončila remízou.

Čekají nás ještě 4 kola, v 8. kole hrajeme se silným Lipovcem, kde neočekáváme žádné zázraky, ale o našem celkovém výsledku rozhodnou až poslední 3 kola, kdy se budou rozdávat sestupové karty.

Martin Adamčík