Hned v 1. kole Krajského přeboru jsme nafasovali hvězdný tým Velkých Losin v čele s GM Štěpánem Žilkou. Ten k nám ale nepřijel a tak jsme měli šanci zabojovat a získat nějaké body. Průběh zápasu tomu ale nenasvědčoval. Po dvou hodinách hry to vypadalo na jasné vítězství hostů v poměru cca 2,5:5,5. Nakonec ale vše dopadlo úplně jinak.

Jako první remízovala Xandra. V Carokannu sice získala pěšce, ale soupeř za něj měl jednoznačně plnohodnotnou kompenzaci a remíza byla asi zasloužená. Následovala remíza Ladi Vláčila. V Londýnském systému černými vyrovnal hru a jeho soupeř šel do oběti dámy za 3 lehké figury. V dané pozici to ovšem bylo špatné rozhodnutí. Černý měl nádherný pěšcový střed, bílé figury byly naprosto disharmonicky postaveny a neměly souhru. Partie skončila remízou …., zcela zbytečně. Mělo se hrát dál. 

Já jsem hrál Slovanskou a asi se budu muset naučit nějaké ostřejší varianty. S tímto zahájením bez ohledu na to, jaká se hraje varianta, mám zcela mizernou bilanci. Opět jsem bílými nezískal ani stín výhody a další remíza. Šimon hrál proti silnému soupeři Francouzkou. 1. e4 e6 2. d4 d5 3. Jc3 Jc6 jsem viděl poprvé v životě a černý prokázal životaschopnost Francie. Šimonova pozice se mi líbila, ale nakonec jej soupeř přehrál a prohráváme. Stav srovnal Matěj v Drakovi. Jeho nebojácná ostrá hra zaslouženě slavila úspěch. 

Dohrává se na posledních 3 šachovnicích. Jirka Sekanina dostává nabídku remízy, ale ten je nucen ji odmítnout. Po několika tazích ztrácí kvalitu a vypadá to, že všechny 3 partie prohrajeme. Ale začaly se dít věci! Jirkův soupeř začal usilovně přemýšlet, jakým způsobem uplatnit kvalitu. Nevymyslel nic, na hodinách měl minutu a zopakovaly se tahy. Remíza!

Roman hrál proti soupeřově oblíbenému Orangutanovi nevýraznou variantu se Sf5. Potom zablokoval dámské křídlo tahem a4, vyrobil slabinu na c6 a stál na prohru. Ale vzpomněl si na staré časy, pozici se snažil co nejvíce zkomplikovat a obětoval figuru. Kompenzaci měl mizivou, ale nakonec jeho soupeř udělal chybu. Roman získal figuru zpět a po několika tazích za přispění soupeře zvítězil. Tím zcela otočil vývoj zápasu.

Vít Valenta – Roman Závůrka

V této pozici se bílý nadlouho zamyslel a zahrál 46. Df2? Rozhodně lepší bylo 46. Dg3 Dd2 47. Sc3 nebo 46. Df3. Partie pokračovala 46.- Dxf2 47. Vxf2 Vxa1 48. Sf1 c5 49. Vc2 cxd4 50. Kf2 Va3 51. Vd2 Ve3 52. Ve2 Sc5 53. Va2 Lepší asi bylo vyměnit věže a zkusit nestejnopoláky. I když se jednotlivé varianty obtížně propočítávají, myslím, že by měl bílý dobré šance na remis. 53.- Vc3 54. Vd2 Kf8 55. Sd3

55. – f6! Nádhera, bílá pozice se po tomto nenápadném tahu hroutí 56. exf6 e5! A je vymalováno 57. fxg7 Kxg7 58. Vc2? Vxc2 59. Sxc2 d3 0:1

Jako poslední dohrával Honza Sýkora. Černými zvolil Královskou indickou, ale špatnou výstavbu s b6 a Sb7 zkušený soupeř tvrdě potrestal. I když se Honza bránil jako lev, a asi tam někde mohl vydolovat remízu, odolat nedokázal.

Nakonec jsme tedy především díky Romanovi otočili vývoj zápasu a remízujeme 4:4 !!!

Prostějovské béčko úspěšně vstoupilo do dalšího ročníku oblastního přeboru. Hráli jsme na domácí půdě proti A64 UP Olomouc. Co se sestavy týče vždy nevyzpytatelný soupeř nám ovšem zápas hodně zjednodušil, protože přijel prakticky se sestavou náhradníků.

První jsem zaknihoval remízu já s Petrem Zatloukalem, přiznávám, že jsem žádné ambice hrát na výhru neměl, radši si s ním zahraju mariáš J. Velmi rychle vyhrál Petr Novotný proti Květě Bouchalové, oba zřejmě zůstali duchem v sobotním rapid turnaji v Jeseníku, hráli velmi rychle a Petr získal po odtažném šachu dámu. Následovala výhra Filipa Marčíka proti Adamu Kurfürstovi. Filip získal jednoduchým obratem figuru a Adam už potom prakticky žádný odpor nekladl. Za hosty stav zkorigoval Dan Zrůbek, který porazil Kubu Urbana. Kuba hrál stejně jako před týdnem bílými Dračí sicilku, zahrál stejnou variantu s f4 a stejným obratem Jxe4 ztratil 2 pěšce a stál opět beznadějně. K tomu bohužel není co dodat. Martin Londin porazil Radka Mikeše po velkém boji, na závěr si moc hezky zakombinoval. 

Mikeš – Londin

19.-Df6 20. Dg4 Bílý stojí sice hůř, ale po tomto tahu se mu už klubko navzájem překážejících si figur nepodaří rozmotat. Asi jedinou šancí bylo ulehčit přetíženému e sloupci tahem 20.-Sg4. 20.-Je5 21. Dh3 Vae8 22. c3 V těžké pozici další chyba, odpor mohlo prodloužit snad jedině 22. Kf1, kdy král odchází ze šachu. 22.-Jexd3 24. Ved1 Vxe2 25. cxb4 

25.-Dxa1 Takové tahy si Martin nenechá ujít. 26. Jxh6 Kf8 Přesně až do konce 0:1

Následovala výhra Matěje Hrabala, který partii proti Michaelu Černému rovněž zakončil kombinačně.

Černý – Hrabal

13.-exf4!? Ostrá oběť s nejasnou hrou  14. exf5 fxg3+ 15.Kxg3 Be5+ 16. Bf4? 16. Kf2 Bxf5 17. Kg1 je lepší. Černý má 3 pěšce za figuru, ale zasílení moc není vidět.  Příjemněji by se tato pozice hrála za bílého. 16… Qg5+ 17. Kf2 Bxf4 Určitě lepší je17…Qxf4+ 18. Ke2 Qh2 18. fxe6? 18. Bxc6 Bxf5 19. Be4 Qg3+ je taky výrazně lepší za černého, ale ještě se hraje 18… Qg3+ 19. Ke2 19. Kg1 Qh2+ 20. Kf2 fxe6 19… Nd4+ a bílý se před matem vzdal 0-1

Potom vyhrál Tomáš Mohapl, který s Adamem Zrůbkem po vazbě získal kvalitu, a bílému se potom pozice rychle rozsypala. Na závěr za soupeře korigoval Martin Malenovský, který porazil Karla Virglera. Karlovi při domácí analýze ukázal počítač hezkou remízu

Virgler – Malenovský

Bílý hrál vytrvale prakticky beznadějnou pozici a nyní zahrál 63. Va7? Remizovalo studiové 63. Ve3!! Černý bílou věž kvůli patu nemůže sebrat a jeho monarcha se před běsnou věží nemá kde schovat. Bílý si ale musí dát pozor a šachovat přesně (pozor na pozice s Ke2 a Kb3-a2). Po pár dalších tazích černý vyhrál.

Celkově jsme tedy vyhráli 5,5:2,5. Potěšitelné je, že se naši mladí hráči vyvarovali hrubých chyb a jejich hra má stoupající kvalitu. 

Ve dnech 5.-6. října začaly boje dalšího ročníku 1. ligy mládeže, kde startujeme ve skupině D. Naše družstvo jsme posílili zábřežským Markem Blahou a papírově jsme druhým nejsilnějším týmem skupiny. Stejně jako v loňském roce nám nemilosrdný los hned v prvním kole „přihrál“ nejsilnější tým skupiny, BŠŠ Frýdek-Místek B, který sestoupil z extraligy.

V loňském ročníku jsme v prvním kole hráli proti později postoupivšímu Durasu a téměř vyhraný zápas jsme nakonec prohráli. Frýdek-Místek ovšem přijel do Olomouce bez silných hráčů hrajících na druhé a třetí šachovnici a tím jsme se stali v tomto zápase favoritem. Zápas byl hodně napínavý a po hodině hry se mi jeho průběh moc nelíbil. Frýdečtí hráči měli zahájení hodně dobře propracované a až ve střední hře jsme začali postupně získávat navrch. Matěj Hrabal hrál na 1. šachovnici s velmi kvalitním soupeřem a v zavřené Španělské byl černými pod tlakem prakticky celou partii. Velmi vynalézavě se bránil, ale zkušeně hrajícímu soupeři se v náročné koncovce se střelcem proti jezdci nakonec povedlo zvítězit. Na dvojce Marek Blaha v Scheweningenu neměl bílými po zahájení vůbec nic, ale potom začal hru hodně komplikovat a nakonec se mu v lepší pozici povedlo po soupeřově hrubce dát mat a získat velmi důležitý bod. Tadeáš Hladký na 3. desce hrál stejně jako Maty černými Španělskou a i když začal získávat lepší hru, bílému se povedlo partii zachránit věčným šachem. Tomáš Mohapl na 4. prkně hrál bílými Francouzskou s Jc3, Sb4 a e5. Černá zahrála strategicky chybné c4 a Tomášovi se povedlo najít moc hezký převod jezdce a díky vazbám černých figur zvítězil. Martin Londin hrál černými své oblíbené b6. V partii stál vyrovnaně, ale přehlédl vidličku a partie už potom zachránit nešla. Na šestce hrál Jakub Urban bílými Sicilskou. Svešnikov se mu ale moc nepovedl a stál hodně špatně. Soupeř si ale s pozicí nevěděl rady a Kuba ho postupně jednoznačně přehrál.

Nakonec jsme tedy přece jen uplatnili papírové předpoklady a zvítězili po velkém boji 3,5:2,5 !!!

Po obědě jsme nastoupili proti Orlové. V tomto zápase se nám dařilo, prakticky na všech šachovnicích jsme stáli lépe a zvítězili jsme nakonec 5,5:0,5. Remízoval pouze Matěj, když nevyužil velké převahy, věrný svému stylu obětoval figuru za spoustu pěšců a útok, ale soupeř udržel remízu. Ostatní celkem bezpečně zvítězili, za zmínku stojí především moc hezká a rychlá výhra Martina:

Londin – Tomanec

Po divoké přestřelce ve Skotském gambitu stojí bílý jasně na výhru. Ale snad každý trenér již v takovýchto otevřených pozicích zažil v mládežnických partiích velké zvraty a dokud se soupeř nevzdá, můžou nastat různá překvapení. Zde ovšem černý provedl sebevraždu. Ve snaze o využití vazby tahem 23. – f6?. Martin bez dlouhého přemýšlení zahrál 24. Jg6! a černý se před matem vzdal.

V neděli jsme se přesunuli do domácího prostředí a nastoupili proti Grygovu. I když tento zápas měl být jednoznačnou záležitostí, měl jsem z jeho průběhu obavy a ty se také potvrdily. Po velkém boji se povedlo Martinovi černými v Owenově systému s b6 vyrovnanou jezdcovou koncovku převést do pěšcovky a v ní zkušeně zvítězit. Vedeme 1:0. Soupeři kontrovali na šestce, když Kuba v Drakovi bílými nezískal vůbec nic a přehlédl ztrátu pěšce. Soupeř mu chybu oplatil a ztratil kvalitu. Ve složité pozici ovšem Kuba nevyužil možnosti podpořit postup pěšce a4 věží, nechal se zatlačit a prohrál, 1:1. V Královské indické velmi pěkně černými zvítězil Tadeáš, který soupeře přehrál hezkým útokem na královském křídle, typickým pro toto zahájení. Matěj ve výměnné španělské černými rovněž remizoval a vedeme 2,5:1,5. Infarktovou partii sehrál Marek Blaha. Svou soupeřku vyvedl z veškerých příprav a zahrál 1. Jc3. Ze zahájení sice nezískal ani stín výhody, ale prokázal hráčskou kvalitu a získal přivyhranou pozici. Potom obětoval dámu za mat, ze kterého ovšem soupeřka mohla vyklouznout. Tuto možnost naštěstí neviděla a Marek přece jen zvítězil. Získáváme rozhodující bod! Jako poslední dohrával Tomáš, který stál v dračí Sicilské velmi nadějně, ale soupeři se povedlo z pod kol útoku vyklouznout a vznikla přibližně vyrovnaná jezdcovka. V ní Tomáš využil soupeřových nepřesností a i přes silnou časovou tíseň zvítězil. Nakonec tedy vyhráváme 4,5:1,5, ale mohlo to dopadnout i úplně jinak.

Takže výborné vykročení do nové sezóny, máme na kontě 3 vítězství a za sebou i nejsilnějšího soupeře. V týmu vládla pohoda a myslím, že pokud budeme i v dalších zápasech podávat takovéto výkony, můžeme myslet na ty nejvyšší příčky celkového pořadí. Děkuji všem za zodpovědnou hru.

Martin Adamčík

http://chess-results.com/tnr472880.aspx?lan=5&art=0

Rozhodující zápas o udržení jsme odehráli 17. března ve Zlíně. Klubovnu mají tamní hráči ve sportovním areálu s koupalištěm a basketbalovým hřištěm, a i přes některé nedostatky jejího umístění mě uchvátila bezprostředně sousedící obrovská terasa, která je součástí restauračního provozu. V létě naprosto ideální pro trojkombinaci šachy/koupání/občerstvení.

Já jsem hrál na 2. šachovnici s Vladimírem Palou, který za nás dříve několik sezón hostoval. V Královské indické jsme ani nestačili odehrát teorii a jeho nabídku remízy jsem přijal. Pak jsem si odskočil do Basket baru, kde jsem přes prosklenou stěnu chvíli pozoroval turnaj mladších žáků v košíkové. Dívčí družstvo tam drtilo stejně staré chlapce a abych se na to nemusel dívat, raději jsem se vrátil zpět do klubovny.

Na všech šachovnicích probíhaly líté boje, ale více ze hry měli celkově domácí. Na našeho lídra, Romana Závůrku, byl Dominik Kula evidentně připraven. Ve Philidorově obraně Roman zahrál pro mě tak trochu prazvláštně pseudoaktivní postup h6, g5 a Jg4. Tento motiv se sice vyskytuje obzvláště v Sicilské, ale tady zřejmě nefungoval, bílý hrozby celkem jednoduše odrazil a získal 2 pěšce. Zajímavé bylo, že čím stál lépe, tím útrpněji se tvářil, což jsem vůbec nechápal. Co to je za divné mimikry? Až později jsem si všiml, že ho bolela záda.  Roman partii i přesto poměrně hladce prohrál.

Honza Sýkora sehrál takticky hodně náročnou netypickou Skandinávskou. Jeho soupeř ztratil spoustu času při vymýšlení správné reakce na Honzův útok na královském křídle. Ale to se mu vyplatilo, na dámském křídle byl velmi aktivní a získával kvalitu. Kouzelník Honza se rozhodl obětovat dámu za věž a jezdce, vyklouzl zpod gilotiny, zaútočil a dokázal vytvořit matovou síť. Soupeř ovšem našel pravděpodobně jediný únik a povedlo se mu remízovat věčným šachem.

Matěj Hrabal ve Francouzské obětoval střelce a po zápletkách měl za něj tuším 4 pěšce. Ti ovšem byly zoufale vzadu, černý převzal iniciativu a celkem zkušeně zavěsil.

Jirka právě dobírá střelce. Do další fáze boje se posiluje tajným nápojem (kefír to není).

Nyní přišla velká chvíle Jirky Fialy. Velký dopisovatel a vůdce Fialového koutku měl bílé kameny, tak jak to má rád. Rozehrál Londýnský systém a soupeř strategicky chybně zablokoval centrum tahem c4. Jirka získal pohodlnou pozici a pěšce. Potom se mě ještě disciplinovaně zeptal, jestli má hrát na výhru, moje odpověď byla při daném stavu jasná. Jirka se posílil kefírem a čokoládou a začal soupeře přehrávat. Ten se snažil vykoupit obětí kvality, ale potom přehlédl ztrátu střelce a byla z toho celá věž za nebezpečně postouplého pěšce. V této fázi sice Jiří nehrál přesně, v euforii hrál možná zbytečně rychle. Přesto nakonec dokázal poměrně bezpečně zvítězit.

Prohráváme tedy 2:3, ale při dobré konstelaci jsme ještě měli šanci na výhru.

Momentka na terase po vítězné partii.

Mirek Tichý sehrál partii (marně pátrám v paměti, jaké to bylo zahájení) hodně zodpovědně, černými vyrovnal hru a začal soupeře přehrávat. Pozice se otevřela a v oboustranné časové tísni byla pozice hodně náročná. Soupeř se vynalézavě bránil, Mira pečlivě vykrýval šachy bílého a nakonec ho po hrubé chybě zmatil. Moc pěkný a soustředěný výkon.

Laďa Vláčil hrál černými Scheweningen, se kterým má bohaté zkušenosti. Proč dobrovolně před dokončením vývinu hrál d5 netuším, ale izolovaný pěšec se mě vůbec nelíbil. Zato bílému ano a taky ho brzo dobyl. Potom ještě asi zbytečně Laďa ztratil kvalitu a marně se pokoušel zachránit koncovku.

Napětí při závěrečné partii je patrné z tváří všech zúčastněných

Nejkvalitnější a taky nejdelší partii bezesporu sehrál Šimon Londin s Honzou Malčánkem. Bílému se Šimona Larsenem překvapit nepovedlo, naopak byl to on, který hledal způsob, jak správně rozestavit figury. Ale povedlo se mu to a nádherně obětoval kvalitu za matový útok. To už byl ovšem v časové tísni a Šimonovi se podařilo vyklouznout. Složitou a pravděpodobně vyrovnanou koncovku byl nucen hrát na výhru, našel správný postup prolomení obranného valu bílého a už to vypadalo, že se mu podaří soupeře zdolat. Ten hrál ovšem rovněž na výši a díky postouplému pěšci g6 držel remízu. Hra obou mladíků byla obdivuhodná, jen tak dál. Nakonec tedy asi zasloužená remíza.

Celkově jsme rozhodující zápas prohráli 3,5:4,5 a tím jsme svůj osud v příští sezóně zpečetili. Ještě nás čeká poslední zápas doma s Prušánkami a potom zpět do kraje.

Martin Adamčík

V neděli 24.2. jsme v 9. kole 2. ligy jeli do Starého Města. Ve skrytu duše jsem doufal, že s tamní zálohou bychom mohli uhrát nějaký ten bodík. Na prvních deskách byl sice soupeř papírově silnější, ale zadní šachovnice byly hratelné.

Naprosto nečekaně hrál na 2. šachovnici Roman Závůrka s Fero Vránou. Roman bílými snad poprvé v životě zahrál ve svém oblíbeném Londýnském systému tah Jc3. Otázkou je, jestli více překvapil soupeře nebo sebe.

Závůrka – Vrána

Po počátečních tazích 1. d4 Jf6 2. Sf4 g6 3. Jc3!? c5 4. d5 d6 5. e4 a6 6. a4 zahrál černý zajímavé 6. – Db6 a na 7. Va3 přišlo nečekané a výborné 7. – Jxe4 s přechodnou obětí figury.

Romanovi nezbylo nic jiného než zahrát 8. Jxe4 Db4 9. Dd2 Dxe4 10. Ve3 Dxa4 11. Sxd6 což nakonec není až zas tak špatné. Pozice je oboustranně náročná a překvapení pokračovala. 11. – Da1 12. Ke2 Dxb2? (lépe 12. – Jd7) 13. Se5 Db5 a nyní přišlo silné 14. c4!

Po 14. – Dxc4 15. Ke1 černý nemá šach a čekali jsme, kdy Roman vybojuje bod. Ale Fera zkušeně našel výmluvu 15. – Da4 16. Sxh8 Sh6! Pozice zůstává ostrá jako břitva a Roman se rozhodl pro 17. Vxe7 Kxe7 18. Dxh6, načež po 18. – Db4 19. Dd2 Db1 20. Db4 skončila partie remízou.

Na osmičce remizoval Laďa Vláčil v rovné pozici, když bílými ve Skandinávské ničeho nedosáhl.

Ve své spanilé jízdě pokračoval Šimon Londin. Svému soupeři ukázal v Pircově obraně, že bez znalosti některých variant se toto zahájení hrát prostě nedá. Černý všechny nuance ostrého postupu f4 neznal a celá partie se hrála na jednu branku a Šimon partii zakončil líbivou obětí.

Za hosty vyrovnal Vlasta Babula ml., který zvítězil s Matějem Hrabalem. V nenápadné Italské hře s c3, d3 Matěj černými nenašel správný plán hry a V. Babula poměrně bezpečně a vyspěle dokázal získanou výhodu realizovat. Takže stav 2:2 a zápas se vůbec nevyvíjel špatně.

Potom ovšem přišla katastrofa. Honza Sýkora ve Vídeňské tradičně útočil, ale letos mu to nějak nejde. Hodně optimisticky obětoval figuru. Bohužel nekorektně a zkušený Petr Blaha si uměl s obranou celkem lehce poradit. Následovala prohra Tomáše Zbořila, který černými proti A. Vavruškovi stál pasivněji a v časovce nezahrál nejpřesněji. I když pozici s věžemi a různopolnými střelci bránil jako lev, opět zabodovala soupeřova zkušenost. Prohráváme 2:4.

Já jsem hrál s Petrem Bažantem st. černými Královskou indickou s jeho oblíbeným systémem f3. Nepostavil jsem to špatně, ale soupeř se v zavřené pozici orientoval skvěle, nenechal rozehrát mé střelce a jeho jezdec se střelcem byly lepší. I když jsem obsadil volný sloupec, byl jsem donucen se bránit a nakonec jsem remízoval v pozici, kdy to na výhru opravdu hrát nešlo.

Poslední partii dohrál Martin Dvořák, kterému se ve Skandinávské povedlo zvítězit nad talentovaným Martinem Húskem. Trpělivě sehrál zahájení, a i když se mi opticky více líbila bílá pozice, stál velmi pevně a když to soupeř se svojí aktivitou přehnal, v náročné koncovce zvítězil.

Celkově tedy 3,5:4,5. Průběh zápasu byl vyrovnaný, ale šťastnější byl soupeř, když překvapivě rozhodly zadní desky. Již jedinou nadějí je porazit v příštím kole Zlín, ale ani to nám nemusí zaručit udržení v soutěži.

 Martin Adamčík